CO JSOU A JAK FUNGUJÍ KRYPTOMĚNY

bitcoin není magie, s námi mu přijdete na kloub

Nejjednodušší definice? Kryptoměny jsou digitální platidla, které ke své distribuci využívají sofistikované šifrování (kryptografie = šifrování). V jádru jsou ale pořád jen prostředkem pro směnu zboží a služeb a uchovávatelem hodnoty.

Svým účelem se nijak neliší od korun, eur, dolarů a ostatních „fiat“ měn, které využívají lidé po celém světě. Jsou však naprosto nehmotné. Technicky vzato jsou to jedničky a nuly cirkulující po internetu, elektrony proudící kabely nebo data uložená na discích serverů po celém světě. Odkud tedy pochází jejich hodnota a co nám nabízejí? Vysvětlení vyplyne z porovnání s tradičními „fiat“ měnami.

Klasické peníze neboli „fiat money“

Fiat peníze typu česká koruna, dolar, euro, rubl či jen, jsou univerzální platidla ovládaná centrálními bankami. Nejsou kryty majetkem nebo drahými kovy (poslední měnou krytou drahým kovem byl dolar, a to do roku 1971). To znamená, že centrální banka může kdykoli do oběhu pustit nové mince. Většinou proto, aby bylo možné zaplatit státní výdaje nebo kvůli stimulaci ekonomiky. To mimo jiné způsobuje, že současné měny jsou v podstatě bezcenné a máme jich k dispozici nekonečně mnoho. Důvod, proč pro nás mají hodnotu je jednoduchý. Společnost, tedy my všichni, jsme se na tom dohodli a věříme tomu.

Kryptoměny, jako například bitcoin

Kryptoměny jsou, jak již bylo zmíněno, digitální platidla. Tím nejdůležitějším na nich je však fakt, že není možné je nějak centrálně kontrolovat. Jsou skutečně „decentralizované“. Jejich hodnotu určuje pouze trh a není možné vyrobit (vytěžit) více mincí, než bylo od začátku stanoveno. Například první světová kryptoměna bitcoin je omezena na 21 000 000 digitálních mincí.  Vidíte už, čím se měny liší?

Výhody kryptoměn oproti fiat měnám

Hlavní rozdíl spočívá v kontrole nad celým procesem tvorby a distribuce měny. Neexistuje žádná autorita, která by mohla hodnotou kryptoměn svévolně kontrolovat. Nikdo (žádná banka, vláda nebo jiná autoritativní organizace) se nemůže jednoho dne rozhodnout, že vytiskne do oběhu milión bitcoinů (BTC) a podrazí tak měně nohy. V síti, která z bitcoinu dělá skutečné platidlo a zabezpečuje všechny transakce, neexistuje žádný centrální bod. Žádné slabé místo, které by se dalo napadnout. Naopak, síť tvoří obrovské množství počítačů, takzvaných uzlů, které spolu komunikují a společným úsilím uskutečňují a verifikují platby. To nás přivádí k samotnému jádru fungování kryptoměn.

Jak funguje nejoblíbenější kryptoměna – bitcoin

Proč by někdo chtěl plýtvat svým časem a výpočetním výkonem k potvrzování transakcí? Za účast v potvrzovací síti plateb dostávají účastníci odměnu, kterou není nic jiného, ​​než samotný bitcoin. Tomuto procesu se říká těžba kryptoměn. Těžbou/ výrobou kryptoměny rozumíme proces, při kterém se do oběhu dostávají nové mince a zároveň také decentralizovaně potvrzují transakce mezi uživateli. V současné době je v oběhu kolem 18 000 000 bitcoinů a číslo se pomalu šplhá výše známým tempem. Poslední mince bude uvolněna do oběhu kolem roku 2140, drtivá většina však již za pár let kolem 2030. Po vytěžení posledního kousku pak budou „těžaři“ placeni výhradně formou transakčních poplatků za participaci při ověřování plateb.

„Za účast v potvrzovací síti plateb dostávají účastníci odměnu, kterou není nic jiného, ​​než samotný bitcoin. Tomuto procesu se říká těžba kryptoměn.“

Jak funguje Bitcoin?

Z odstavců výše vyvstává jedna zásadní otázka. Když jsou kryptoměny jako bitcoin nehmotné a decentralizované, kde se měna uchovává? A jak jsou lidé, kteří je používají (síť) spojeni? Kryptoměny se uchovávají a posílají prostřednictvím aplikace (jednodušší a zdarma) nebo kusu hardware (bezpečnější), kterým se říká prostě „wallet“ neboli peněženka. Každá peněženka je pak schopná vygenerovat nekonečné množství anonymních adres pro příjem bitcoinu nebo jiné kryptoměny. K uskutečnění transakce vám tak stačí znát jednu z partnerových adres. S peněženkou nejsou zpravidla spojené žádné osobní údaje uživatelů. K provádění transakcí nemusíte znát jméno, email ani bydliště. Jen naprosto anonymní a náhodně vygenerovanou adresu.

Poslední střípek skládačky - blockchain

K dokreslení ucelené scenérie fungování kryptoměn již stačí pochopit jen jednu technologii. Tu, která z digitálních měn dělá reálné peníze. A která kryptoměnám zaručuje zmíněnou decentralizaci. Blockchain. Veškeré transakce v síti bitcoinu jsou masivně šifrovány tzv. „hashovacím“ algoritmem a ukládány do „bloků“. Tyto bloky jsou pak dešifrovány pomocí výpočetního výkonu těžařů (minerů). Pokud dostatečné množství účastníků sítě rozlousknutí bloku potvrdí, vyplatí se odměna a rozluštěný blok se uloží nakonec databáze. Kompletnímu řetězci již rozluštěných bloků se pak říká blockchain.

Veškeré transakce v síti bitcoinu jsou masivně šifrovány tzv. „hashovacím“ algoritmem a ukládány do „bloků“. Tyto bloky jsou pak dešifrovány pomocí výpočetního výkonu těžařů.“

Blockchain tedy není nic jiného než decentralizovaná databáze. Neexistuje v ní žádný slabý bod. Žádné potenciální místo útoku. Nikdo ji totiž neřídí. Nepotřebuje velké firmy, které by technologii udržovaly v chodu. Naopak, běží na milionech počítačů vlastněných obyčejnými lidmi.

A co další kryptoměny?

Bitcoin dnes není zdaleka jedinou kryptoměnou. Myšlenkou decentralizovaného digitálního platidla se v posledních letech inspirovalo mnoho dalších lidí a skupin, které vytvořily celou paletu různých technologií. Mezi největší kryptoměny patří Ripple, platební systém, který umožňuje platbu v různých měnách, podobně jako PayPal. Mezi další velké hráče patří například Litecoin, Ethereum, Monero, Dash, Zcash nebo Waves. Každá kryptoměna využívá jiných technologií, účel je však stejný. Bezpečnější, anonymnější a efektivnější transakce mezi lidmi z celého světa. Kterým technologiím z „krypto“ světa fandíme my?